GALAXY’S EDGE: Na skok do světa Star Wars

Hodnotit, v čem se lišil Disneyland Paris od Disneylandu v Anaheimu by bylo trochu nefér. Zaměřím se proto na tu část, kterou v DLP nenajdete – Star Wars Galaxy’s Edge. Donedávna v Paříži ještě nebyl ani Avengers Campus, jemuž většina lidí neřekne jinak nežli Marvel Land, ale ten tam slavnostně otevřeli teď v létě. A my se tam s přáteli v polovině srpna chystáme, takže pak už srovnání mít budu a rozhodně se o tom rozepíšu. Teď si ovšem vezmu na paškál Batuu. To je totiž název planety, na které se v rámci Disneylandu v Anaheimu a na Floridě objevíte – a rázem jste doslova a do písmene „in universe“.

Skvěle o tom dokáže povídat moje „nejka“ od školky Bossi, jelikož o Black Spire Outpostu na Batuu měla již na několika conech přednášku. Po naší květnovo-červnové návštěvě USA dokonce i s aktuálními videi a fotkami. Jenže asi není moc pravděpodobné, že jste ji třeba na Festivalu fantaze viděli (ačkoliv, co já vím? svět, a obzvlášť Česká republika, je malé místo…), a tak se musíte spokojit se mnou :).

V Disneylandech byly Star Wars atrakce ještě předtím, než slavný režisér George Lucas prodal svůj Lucasfilm „velkému zlému myšákovi“ – a o tom, jak boží je Startours i Hyperspace Mountain jsem už psala dříve. Vedení Disney však chtělo vytvořit přímo velký, fungující a hlavně živý svět, v němž si každý bude připadat jako uprostřed příběhu o rytířech Jedi, byť v době Prvního řádu. Vybrali si Batuu, planetu zmíněnou v románu Star Wars: Thrawn: Alliances i ve filmu Solo: A Star Wars Story, trochu zapadákov plný skal, kde to ale ve skutečnosti překvapivě žije. Dění je zasazeno mezi filmy Epizoda VIII: Poslední z Jediů a Epizoda IX: Vzestup Skywalkera, takže se tu setkávají pašeráci a lovci odměn s piloty Resistance, Chewbaccou nebo třeba Finnem, a společně se skrývají před Prvním řádem, generálem Huxem a Kylem Renem, co zde tu a tam dělají „šťáry“ a kontrolují občany. I ty, co si myslí, že jsou „jenom“ návštěvníky Disneyland parku.

Je to neskutečně zážitkové – dojdete sem například z Cars Landu, v níž to vypadá jako v městečku Radiator Springs z animáku Auta. A každým krokem se kolem vás začne měnit prostředí i hudba, kterou pro Black Spire Outpost složil jediný a jedinečný John Williams, jenž stojí za melodiemi všech hvězdnoválečných filmů. Zní jako z filmů, a přece je docela originální, klasické hudební motivy nečekejte. A dokonce i vůně jsou v určitých částech parku jiné, Batuu má prostě své specifické aroma.

A najednou jste tam. V galaxii far, far away.

Tematické obchůdky (v obchodě s hračkami „prodává“ například toydarian – a buďte si jisti, že na něj jedijské triky fungovat nebudou, ve „zverimexu“ si zase můžete koupit zvířátka Lucasova světa, od porgů až po Lothal cats), všude okolo nápisy v aurebeshi (což, jak možná víte, je písmo a jazyk galaxie, v níž se Star Wars odehrávají), na zemi otisky různých fantastických tlapek a strojů… působí to neuvěřitelně realisticky.
Přes místo, kde si můžete koupit občerstvení (a kde se nad motorem opéká maso všelijakých potvor…) a kolem kantýny, v níž si můžete koupit speciální a dokonce i alkoholické drinky, droidího depa či základny Prvního řádu dojdete až na malé náměstí, kde je – a to srdce každého fanouška zaplesá – slavný Millenium Falcon v životní velikosti. Prostě… tam je. Velký, nádherný, krásný. Jako zarytého milovníka tohoto universa mne to zasáhlo a vyhrkly mi do očí slzy dojetím, jaká to byla nádhera. Bossi se rozplakala nadšením rovnou :D.

A je tam nejenom krásné prostředí, ale i úžasné atrakce – a stylová jídla. Máte třeba chuť na modré mléko a pak jdete pilotovat Falcona. Jindy ochutnáte zelené mléko a společně s Rey se účastníte povstání proti Prvnímu řádu. Nakonec to všechno zajíte ronto wrapem, zapijete Coca-Colou ve speciálním obalu (skutečně Colu ve tvaru detonátoru seženete pouze zde, nikde jinde) a je vám krásně na tom geekovském světě. Tady prostě JSTE ve světě Hvězdných válek, dokonce i cast membeři mají stylové kostýmy a odpadky hází do ooobřího mouse droida, aby to nekazilo ten feeling. Musí se to zažít…

Jen tedy malá poznámka pro ty, co se do Galaxy’s Edge chystají: jak modré, tak i zelené mléko bylo naprosto odporné, rozhodně za ně nestojí utrácet peníze. Prý se říká, že právě tenhle nápoj návštěvníci Disneylandu buď milují… anebo nenávidí. Nevím. Je trochu divné, že v naší skupině nebyl ani jeden jediný človíček, který by si jej oblíbil. Dalo se to vypít až ve chvíli, kdy Bossi napadlo smíchat modré mléko se zeleným. A i tak jsme většinu vyhodili…

Atrakce

Millennium Falcon: Smugglers Run

V době svého otevření se v Galaxy’s Edge nacházela jenom jedna atrakce, Millennium Falcon: Smugglers Run, v níž máte možnost skutečně ovládat všemi milovaného „sokola tisíciletí“ během tajné pašerácké mise, na kterou vás naverbuje přímo Hondo Ohnaka, postava známá například ze seriálů Clone Wars a Rebels. Tady ožil pomocí animatroniky. Do kokpitu Falconu procházíte skrze vnitřek lodi, kolem stolku na dejarik (holografické šachy), a všechno máte doslova na dosah ruky, všechno je to… opravdové.
Atrakce je pro šest lidí, byť my jsme na ní jednou byli pouze ve čtyřech. Abyste zvládli misi, v kokpitu nejslavnějšího korábu, co dá Kessel run za 12 parseků, potřebujete mít dva piloty (jeden ovládá hyperpohon a pohyb zprava doleva, druhý nahoru a dolů), dva střelce, kteří brání loď, a dva inženýry, kteří opravují škodu. Do toho bojujete proti nepřátelům, co se vás snaží o náklad coaxia připravit, prolétáváte polem asteroidů a tak dále. Každý pak získáte za svou činnost body a podle toho uvidíte, jak úspěšní jste jako tým byli.

Když jsme na tom byli poprvé a vůbec jsme netušili, co máme vlastně dělat, užili jsme si to docela jinak než během dalších jízd. Vlastně jsme celou dobu panikařili, že vlastně nevíme, co máme dělat, štěkali po sobě rozkazy, kdo má co dělat, vejskali nadšením a smáli se… Bylo to krásně spontánní. Při dalších jízdách jsme už dostali další dva návštěvníky Disneylandu na doplnění stavu, a před nimi jsme se v rámci možností krotili. Byla to možná trochu škoda, ale užili jsme si to i tak. Ačkoliv ruku na srdce, když loď řídili Blair s Bossi, byli jsme daleko úspěšnější, než když jsme svěřili pilotování jiným. Těm se dokonce povedlo hru zaseknout :D.

Já si vyzkoušela střílení i opravování. Byť jsem se na pozici střelce těšila o něco více, zábavnější mi nakonec přišlo opravování. A také jsem v něm měla stoprocentní úspěšnost na rozdíl od střílení, v němž jsem tak dobrá vzdor svým naivním představám nebyla…

 

Star Wars: Rise of the Resistance

Později do Galaxy’s Edge přibyla ještě druhá atrakce, Star Wars: Rise of the Resistance, v níž se ocitnete přímo uprostřed bitvy mezi Prvním řádem a Odbojem, a za pomoci známých hrdinů a jednoho droida musíte prchat ve vozíčku pro zajatce před padouchy. V parku je relativně krátce, svou premiéru si konkrétně zde odbyla v lednu 2020. Jenže pak přišel covid a parky se zavřely, všichni proto na ni chtějí teď, když už to zase jde. A nedivím se jim, stála za to. Zkušení návštěvníci parků ji údajně nazývají „Ratatouillem na steroidech“. A není to špatné přirovnání. I tady jedete ve vozíku, co se točí na všechny možné strany, vyvolává dojem pádu i stoupání, a kolem vás je kombinace obřích kulis, projekce s 3D obrazem (na který ale nepotřebujete brýle), a animatronických postav.
Děj není složitý, pomáháte rebelům, ale dostanete se do zajetí. Snažíte se proto utéct Kylo Renovi, generálu Huxovi a jejich stormtroopery, co se stále ještě nenaučili střílet, a dostat se k únikovému modulu, co vás vrátí na Batuu. Je to neskutečně působivé a trochu mě mrzí, že jsem více natáčela nežli fotila, protože takzvaných „wow momentů“, kdy vám spadne brada až na podlahu a pak ji notnou chvíli musíte hledat, bylo hned několik. Když vás do akce lanaří hologram Rey. Když procházíte kolem X-Wingu Poea Damerona. Když vás lapne První řád a vy procházíte nepřátelskou základnou a sálem plný vojáků. Když se před vámi objeví obří a neskutečně působivé kráčející tanky. Když se Kylo Ren začne prořezávat svým lightsaberem skrze podlahu. Když si v únikovém modulu uvědomíte, že budete v příští chvíli vypuštěni do vesmíru. V ten moment jsem mimochodem zrovna měla zapnuté nahrávání videa a vždycky se musím usmívat, když se na to dívám – došlo mi to totiž ve stejnou chvíli jako vedle sedící Bossi a obě jsme v ten samý okamžik naprosto neplánovaně, leč dokonale synchronizovaně udělaly „ou“ vteřinu předtím, než se náš modul zhoupnul :).

Pokud máte pocit, že dvě atrakce jsou na celý svět málo…, tak máte pravdu. Taky se zde na ně čekají neskutečně dlouhé fronty. Pravda, ani v nich se nenudíte. Stále si je co prohlížet, případně poslouchat – před Falconem třeba procházíte dokem pro vesmírné lodě a do toho máte možnost si vyslechnout vtipnou komunikaci dvou či více mechaniků, co se snaží opravovat motory, případně se potýkají s roztomilými černými pasažéry, které si přivezli v lodi z minulé mise. Působí to jako epizodky nějaké rozhlasové hry.
Co nabízí „čekačka“ na Rise of the Resistance, to nevíme. Koupili jsme si totiž přednostní vstup – nechtělo se nám strávit bez přehánění půl dne ve frontě. Je to sice od Disneylandu zákeřné, ale… kdybyste ty fronty viděli, sami uznáte, že je v tom horku a na sluníčku fakt stát nechcete… a radši zaplatíte něco navíc.

 

Oga’s Cantina

Dobře, tohle je bar. Ale vlastně je to i zážitek, který si rozhodně nesmíte nechat v Black Spire Outpostu ujít :). Podnik navržený podle původních skic Ralpha McQuarrieho, které měly původně znázorňovat Jabbův palác. Všude různá hejblata, visící hadice, pivo čepované ze speciálně upravených hlav androidů, akvárka s rozličnými hýbajícími se potvorami. Tahle cantina patří blutopianovi jménem Oga Garra a jako dýdžeje najal robota RX-24, droida, jenž původně pilotoval ve Startours, respektive ve staré verzi této atrakce. Teď si říká DJ R-3X a po celou dobu, co si zde dáváte drink, mixuje hudbu a hází do placu různé hlášky.
A celkově jsou zde všichni neskutečným způsobem v roli – v jeden moment například došlo k okamžiku, kdy začala blikat světla, z rour se valil dým, droid se deaktivoval… a my nechápavě koukali kolem sebe. Tím spíš, že za chvíli bylo vše jako předtím. Když nám číšník donesl naše objednané koktejly, s vážnou tváří se nám za nastálou situaci omluvil – prý došlo k přetížení systému.

Samozřejmě je o Oga’s Cantinu obrovský zájem a před vstupem do baru se obvykle celý den tvoří dlouhé fronty. My jsme měli štěstí a dostali se tam hned dopoledne, kdy zde ještě žádné lajny skoro nebyly – a stejně na nás zbyl už jenom stůl na stojáka, na ty volné byly už rezervace. A sotva jsme vyzunkli poslední drinky, už nás hnali pryč, ať uvolníme místo dalším, co už čekali venku.

 

…a něco navíc

Vzhledem k tomu, že jsme byli v Kalifornii v době, kdy se v Anaheimu konala Celebration, připravil speciální akci i Disneyland. Jmenovalo se to Disneyland After Dark: Star Wars Nite. Šlo o noční akci po klasické zavíračce, se speciálními drinky a dobrotami, s působivě nasvíceným zámkem a také s ohňostrojem, co se v jednu chvíli konal za hlasitého doprovodu SW skladeb od Johna Williamse snad po celém parku. Navíc do parku směli dospělí v kostýmech a se světelnými meči, to se jinak nesmí (děti by mohly být zklamané, že potkají třeba dva Obi-Wany, a pokazilo by to pro ně zážitek a pocit, že je o skutečné postavy, ne herce navlečené v kostýmech). Byl to kouzelný večer – vidět například na infantilním vláčku celou skvadru rebelských pilotů, anebo imperiální důstojníky na létajícím Dumbovi (atrakce, co dost připomíná české labutě), to se do mysli prostě zapíše :D. Skoro mi to připomnělo atmosférou vídeňský Prater, kterého jsme se kdysi s naší rebelskou legií pravidelně účastnili.
Za nás si to každopádně nejvíce užila Bossi, která ve své Rey doopravdy zabodovala. Například se k ní jako ke staré známé hlásil Chewbacca :). Rovněž se účastnila před zámkem velkého srazu všech návštěvníků s lightsabery. Bohužel je však poměrně malá a na společné fotce proto není vidět – jenom její žlutý lightsaber tam září jako maják.

Mimochodem, pokud se do Améru hned tak nedostanete, ale přece po zážitku Black Spire Outpost toužíte, doporučím vám zahrát si datadisk The Sims 4: Journey to Batuu. Protože pokud ho znáte, máte už asi zhruba představu, jak to tam může vypadat. V reálu vás pak zaskočí… že je to NAPROSTO stejné, na těch samých místech. Alespoň tedy vizuálně.