Vánoce jsou nejkrásnějším ročním obdobím a nikdo mne nepřesvědčí o opaku. Všude to svítí, všude to voní, všechno je tak nějak hezčí. Já se obvykle bavím pečením cukroví a perníčků, což může být mimochodem jak skvělá zábava pro jednotlivce, tak i pro více členů rodiny, a hlavně „lovem“ vánočních stromečků – což v praxi znamená, že všude, kde jsem, vyhledávám a fotím stromky. Ty klasické, méně obvyklé, ty velké na náměstích i malé v oknech. Je to taková má posedlost. Ostatně jsem ji ventilovala i skrze instastories, takže pokud mne sledujete na instagramu, moc dobře to víte.
Každopádně co se mě týče, rozhodně si nemohu stěžovat na nedostatek vánočního ducha. Existují ale i místa, co vás raz dva přenesou do té správné nálady, i když nejste takoví nadšenci jako já. Seřazeno velmi random, to zdůrazňuji, nechci totiž budit dojem, že něco z toho nějak vyzdvihuji. Ačkoliv z popisků nejspíš sami určíte, co z toho je mému srdci nejbližší… 😉
Muzikál Anděl Páně
Začneme zostra – kulturou. Ve chvíli, kdy jsem se dozvěděla, že něco takového vzniká, vzedmula se ve mně vlna těšení… i obav. Oba díly pohádky režiséra Jiřího Stracha mají skvělý příběh, skvělé obsazení, skvělou hudbu a skvělou atmosféru… a já je miluji. A i když muzikálová verze slibovala libreto Lucie Konášové, co filmového Anděla Páně napsala, a hudbu Ondřeje Gregora Brzobohatého, co složil hudbu ke dvojce, nebyla jsem si moc jistá výsledkem. Po shlédnutí muzikálu sice rozpačité pocity přetrvávají (jedno z úvodních „elvisovských“ hudebních čísel s andělem á la Danielem Nekonečným nechápu dodnes…), přece jenom převlečení líbezného pohádkového příběhu do podstatně lidovějšího kabátku nemusí sednout každému, ale vánoční je to dokonale. Největší stopu v paměti stejně zanechá – samozřejmě kromě líbezné Modlitby (známé z dvojky Anděla Páně) – závěrečné Narodil se Kristus Pán.
Místa plná hluku a lidí, tlačenice v davu a neustálý strach o peněženku v kapse, předražené langoše a „zaručeně české“ trdelníky. Ano, i tak se dá koukat na vánoční trhy – a je jedno, zda ty v českých městech anebo v zahraničí (byť tam trdelníky a langoše nahrazují spíše vafle a čerstvě smažené brambůrky). Jenže taky k tomu patří všechna ta zářivá světýlka, ta vůně pražených mandlí, ty potutelné úsměvy pod jmelím, ta selfíčka u stromku s uříznutými hlavami, protože na snímek prostě svou tvář zároveň se špičkou stromku nedostanete, i ty studené prsty, co si zahříváte o kelímek se svařákem nebo horkou čokoládou. A ty nazdobené stromečky! A ty nazdobené stánky se všelijakými bebechy, co tam všichni stejně jenom okukují, ale skutečně je koupí snad jen hrstka turistů. Bez toho by to prostě nešlo.
.
.
Pohádkový zámek Moritzburg
Jestli si chcete udělat echt vánoční výlet, zajeďte si do Německa na Moritzburg. To je ten zámek, kde se mimo jiné natáčela jedna z nejprovařenějších pohádek – Tři oříšky pro Popelku. Tedy, mohli byste i na hrad Švihov (statek Popelčiny macechy), co je v Česku – jenže ten má dvě velké nevýhody. Jednak v reálu vůbec nevypadá jako ve filmu, filmaři ho totiž dost pozměnili a vyšperkovali kulisami, a druhak je tam v zimě zavřeno, což je ten hlavní problém v předvánočním těšení. Oproti tomu na Moritzburgu máte přímo pohádkovou výstavu, která rozhodně stojí za návštěvu – už kvůli originálním kostýmům, scénám i názorným ukázkám, jak se dělaly některé filmové efekty.
A pokud se vám nechce tak daleko (a nezamlouvá se vám ani varianta spojit to s nějakými německými trhy), pár kostýmů (z) Popelky (i Droběny!!) jsou aktuálně k vidění i v OC Černý Most, společně s mnoha hrami a prolézačkami pro děti. To bych ale doporučila spíše těm hodně malým, kterým ke štěstí stačí klouzačka ;).
.
.
Vánoční Disneyland
Uznávám, že jsem infantilní a Disneyland prostě miluji. Jenže je pravdou, že ve vánočním období je tohle nejšťastnější místo na světě ještě krásnější. Už jenom ta výzdoba bere dech! Mají navíc i speciální vánoční průvod postaviček z Disneyovek nazvaný Mickey’s Dazzling Christmas Parade, v němž samozřejmě nechybí ani Santa Claus se soby (byť ve Francii nosí dárky Pére Noël, „Otec Vánoc“, a ten rozhodně smečku neukázněných sudokopytníků s sebou nemá…), a také nádhernou show plnou koled pojmenovanou Let’s Sing Christmas!, u které se zaručeně dojmete (já tedy měla rozhodně na krajíčku 😉 ). Nechybí samozřejmě obří stromeček a také jsou tam tematické vánoční pochutiny – a pro dospělé dokonce i stánky s vynikajícím svařákem.
Letos jsem se tam po dlouhé době zase vypravila a nelituji ani vteřiny. A to i vzdor počasí – místo sněhu, což by bylo skutečně krásně vánoční, jsme se tam museli potýkat spíše s deštěm :/. Na sníh ale přece jenom došlo – čas od času se totiž na Main street stane „vánoční kouzlo“ a za doprovodu koled se spustí umělé sněžení. Je to neskutečně atmosférické.
.
.
Winter Wonderland
Nevím, zda je tohle místo až tak úplně vánoční, ale u zimního tunelu, u zpívajících tučňáků nebo prostě u stromečků se mé infantilní srdce hodně zatetelilo :D. Od konce listopadu otevřené místo na Letňanech, místo parku, co tam obvykle je. Trošku to působí jako levná kopie Disneylandu, ale jenom na pohled – tohle místo je totiž o něčem jiném. Jasně, jsou tu kolotoče i VR, kde můžete zabavit jak své malé ratolesti, tak i ty starší, ale především jde o obří svítící a hýbající se postavičky z různých pohádek, co jsou sice podobné těm z Disneyovek, ale zase ne úplně. To aby je děti bezpečně poznaly a tvůrci se tak svezli na jejich popularitě, ale přitom se vyhnuli možným soudním tahanicím. Je to místy až úsměvné :). Rozhodně však doporučuji k navštívení, protože i tuhle expozici si můžete vychutnat se svařákem. A to se vyplatí! 🙂
