Anotace
Na letní tábor k rybníku Louže přijíždí kromě spousty natěšených dětí i poněkud neochotně věčně znechucená šestnáctiletá Linda, dcera vedoucího tábora, zkušená instruktorka Míša, a také vysokoškolák Filip, mladičký student pedagogické fakulty, který by si zde rád ozkoušel práci s dětmi. Zatímco Filip má spoustu plánů a překypuje nadšením, Míše dělá starost tajemný Fantom, který po celém táboře rozvěšuje zlomyslné vzkazy, a Linda se snaží přijít na způsob, jak tyhle prázdniny všem co nejvíce znepříjemnit. V tomto na první pohled sice napjatém, ve skutečnosti však bezstarostném prázdninovém prostředí to brzy začne jiskřit a objeví se dokonce jeden milostný trojúhelník, v němž si nejsme jisti, co je pouhým chvilkovým rozmarem, co skutečným citem, a co pouhým vzdorem. A samozřejmě se také dozvíme, že „frajeři jsou na draka“ – a proč tomu tak vlastně je.
Hlavní postavy:
Filip – budoucí kantor plný ideálů, který je dost zaskočen Lindiným negativním postojem i Míšiným uvolněným přístupem k životu a hlavně ke vztahům
Linda – sebejistá puberťačka, už ze zásady proti všemu a proti všem, které však drahý instruktor padne do oka 😉
Míša – na rozdíl od Filipa již na táboře jakožto instruktorka byla, takže již děním okolo sebe a kamarádským přístupem hlavního vedoucího Rudly není tolik nadšena, je ze všeho spíše otrávená a ke všemu pro jistotu předem odměřená
Jak to vidím já
No. Můj druhý počin, jež se objevil na pultech v knihkupectví, leč jako takový vznikl už hodně, hodně dávno, v době, kdy mi bylo asi 13 nebo 14 let a děsně jsem záviděla mamce, že ona pořád něco píše a vydává – a já pořád nic. Zážitků jsem tehdy moc neměla, jezdila jsem v té době vlastně jenom na skautské tábory, takže jsem logicky psala o tom, co jsem důvěrně znala. Výsledek byl sice podroben razantní cenzuře a mnoha úpravám, takže z toho nakonec vyšlo něco docela jiného, než to, co jsem psala onehdá, ovšem mnohé části zůstaly zachovány a z nich na mé čtenáře musí nepříjemně dýchat skutečná dětská naivita a hloupost. Škoda slov a škoda papíru, upřímně.
Každopádně ono vyprávění několika hrdinů mne z předchozího dílka natolik bavilo, že jsem jej aplikovala zase.
Do příběhu jsem také „nenápadně“ protlačila fantasy povídku, kterou během svého pobytu na táboře spisuje Filip pro jistý časopis. Inu, jak je zde vidět, odjakživa jsem tíhla k fantasy :).
A bohužel, obálka se mi moc nelíbí :(.
Mimochodem, taková drobnost pro zasmání – dlouho jsem nemohla přijít na název pro tuhle knížku. S názvy mám vždycky problémy. Žádala jsem proto o pomoc své přátele a prosila je, aby mi ho pomohli vymyslet. Naprosto mě dostala má tehdejší spolužačka ENU, která přišla na bezkonkurenční titul Tři jazyky v puse. Neprošel ;).
Zajímavost:
– Filip píše povídky do fantasy časopisu Hradní listy pod nickem Hoblit. O tomto časopise se později zmiňuje Anděla v knize Andílci a machři a také Monika v povídce v knize Jak to bylo poprvé (přičemž ta se dokonce s Filipem (Hoblitem) osobně setká).
– Dredatý instruktor Aleš je přítel Anděly, hlavní hrdinky knihy Andílci a machři.
– S Filipem a instruktorkou Míšou se později potká u rybníka Louže také Adéla z knihy Kluky neřeším.
. . .
Zpět na seznam knih