8. února 2010

Pondělí je sice dvanáctka (tedy škola od půl deváté ráno do osmi hodin večer), až na jednu volnou hodinu nepřetržitý blok vyčerpávajících přednášek, ale zase je při něm spousta času si kreslit - pokud si tedy zrovna náhodou - opravdu jen náhodou - nepořizuji zápisky :). Teď, když je Aneta nemocná, dokonce ani moc nelumpačím, proto jsem v hodinách alespoň tajně dováděla s Amy, Janiným půlročním štěňátkem.
A to bylo fajn.
Na všem je třeba hledat pozitiva.


Spolužák David v sobě nalezl zalíbení pro armádu i pro barety...


...a někdo na to docela valil bulvičky.