Původně jsem přemýšlela nad tím, že bych napsala nějaké retrospektivní ohlédnutí po uplynulém roce 2009. Zmínit to pěkné i to ošklivé, co mne potkalo, leccos vypustit, tu a tam něco přibarvit, aby se můj život zdál být zajímavějším, než jakým ve skutečnosti je, vychválit se až do nebe, abych působila jako suverén nad věcí, který všechny životní situace, lehké i nelehké, přijímá klidně, aniž by nad nimi byť jen pozvedl obočí... Nicméně, proč bych to dělala?
Co se stalo, stalo se, žádnou tlustou černou čáru za svými činy dělat nehodlám, co jsem komu kdy řekla, za tím si stojím, co jsem kdy udělala, to bych udělala znovu, žádná lítost, žádná hořkost, žádná sebestředná vítězství.

Ale s novým rokem jsem chtěla udělat alespoň nějakou tu aktualizaci. Kromě toho, že jsem sem přihodila pár fotek ze Silvestra (zbytek fotek najdete na Facebooku, jak ode mě, tak od Jekkyla) a také rádoby recenzi na divadelní hru Tartuffe, znovu jsem sem vrátila oranžový design s bubáčky z Pacmana, vytvořila novou anketní otázku... a nakupily se mi zde také zase nějaké ty obrázky. Většina z nich je vybarvená na Gulliverkovi, aby ne, naprosto jsem se pro něj nadchla, s ním jsem znovu pocítila to pravé nadšení z kreslení... to tu už dlouho nebylo, je to natolik starý, skoro zapomenutý pocit, že mi přijde téměř nový :).

A když už jsme u toho "starého"... Nedávno jsem si prohlížela galerie, co tady mám, a zachvátil mne takový odpor a znechucení, že jsem je promazávala jako šílená. Během chvilky jsem vyhodila na sto padesát naprosto příšerných obrázků, u kterých vůbec nechápu, jak jsem je kdy mohla zveřejňovat, a dost hrozivých jsem tu ještě nechala - snad z nostalgie, snad se mi na nich líbil nápad (provedení asi těžko XD ), ale mám takové tušení, že další "mazací vlna" přijde brzy.

Nových obrázků je celkem 24, pokud jsem dobře počítala, z toho čtyři čmáranice, kterými pravidelně zaplácávám své sešity v nudných hodinách, dvě stránky do CSWU kalendáře, nějaké ty obrázky pro Tessinu Invazi rušivých elementů, a pak spoustu, spoustu random abecedně seřazených obrázků plných líbivých bišíků... jak jinak. Ach jo.

Tomuhle říkám souhrně blbiny. Vznikají pravidelně na těch méně zábavných přednáškách (čti: na přednáškách, kdy nelumpačíme s Anetou). Blbiny 1 se zombíky, blbiny 2 s creepy klaunem, blbiny 3 tak různě, a blbiny 4 s umírajícími chibíčky. Kdybych radši psala zápisky, že?

Kalendář pro CSWU - jediný zbývající prosinec. A protože jsem se nechala Annaud opět přemluvit na pokračování v této práci, kromě headline pro webové stránky letošního kalendáře jsem vytvořila pro rok 2010 také první měsíc - leden s princeznou Leiou.

A na rozdíl od kalendáře, má řehole pro Tess již konečně skončila - definitivně jsem dokreslila všechny obrázky pro její Invazi, konkrétně kapitolu dvanáct, kapitolu třináct, kapitolu čtrnáct a jako poslední, i epilog.

Nu a pak je to velmi rozmanité:

Don't be shy - můj historicky první pokus o kresbu čistě tabletem, bez lineartu tužkou. Byl to poměrně boj... a hádejte jak dopadl. Ano, je to big fail :).

Indy Jones - dívčí verze známého dobrodruha a archeologa, dárek pro kamaráda :). Copicy.

Let me fly - - připomenutí si práce s mými oblíbenými pastelkami.

O přestávce - aneb kterak jsem si hrála s texturami. Na Gulliverkovi.

Obraz Doriana Graye - obrázek k mé nejoblíbenější povídce Oscara Wildea. Opět vybarvený na Gulliverovi.

Po rvačce - ...a zase ty pastelky.

Pro ENU - vánoční "výměnný" dáreček za toho nádherného anděla, který si už od minulé aktualizace hoví v mých Z(a)tracených dárečcích.

Richard - další pokus o kreslení bez lineartu rovnou tabletem na Gulliverkovi... a co čert nechtěl, opět nevyšel :).

Rozkošný pár - po neskutečně dlouhé době jsem si opět nakreslila Jaakua a Mailowa. Obyčejně. Nudně.

A série obrázků s vánoční tématikou:

Vánoční dáreček - "vyžádaný" komiks s Oliverem a Sephirothem.

Vánoční idylka - jak jinak než s bišíky...?

Vánoční polibek - něco málo shoujo-ai, tedy dívčí lásky.

Veselé Vánoce! - přání od mých nejmilovanějších hrdinů. A ode mě, jak jinak.

A to je vše, přátelé.

Je to hrůza, nebudeme si nic namlouvat, a nebudu vás dál trápit - radši sem dám jednu písničku, kterou jsem v dětství milovala (nejen proto, že je s upíry), a přestože nyní mám v oblibě více originál od Billyho Idola, nic mi nebrání znovu si nostalgicky zavzpomínat :).

By the way, pokud se "chcete trochu vycukat", neboli podívat na úžasný horůrek, co má deset minut, mrkněte se na tohle: The Horribly Slow Murderer with the Extremely Inefficient Weapon. Je to naprosto perfektní, opravdu jsem se u toho pobavila, ocenila narážky na jiné snímky i "kulervoucí" závěr :). Jestli máte chvíli čas... doporučuji ke zhlédnutí.