Kdysi jsem kdesi četla, že blogování je něco jako veřejná masturbace. A protože masturbace jako taková je činnost zdravá a přirozená, mrzí mě, že nemám čas na častější. Teda, ne na tu veřejnou masturbaci, ale na blogování. Respektive na pravidelnější update, protože já zásadně nebloguji, neboť nemám blog, anébrž web. V poslední době bohužel nějak nestíhám. To není žádná novinka, já takhle lajdačím pořád, jenže tentokrát je to proto, že se toho kolem děje tolik! Leccos se sice můžete dočíst v foto-deníčcích, aktualizuji je takřka denně, ale když to shrnu:

- mám za sebou úžasný koncert Patricka Wolfa, který jsem si báječně užila s Anetou v pátek 16. října. Aneta o tom napsala půvabný článek na blog, trefně pojmenovaný Člověk, co je možná i vlk, byl v Praze, a já vám ho rozhodně doporučuji všemi deseti ke přečtení, je totiž tak neuvěřitelně lyrickou a přitom intimní výpovědí zaryté fanynky jednoho vysokého plavovlasého Brita s housličkami, až mne to téměř dojalo. Bez ironie. A den poté, tedy v sobotu 17. října, jsem zase absolvovala III. imperiální pochod Prahou, což byla další velmi zábavná a nezapomenutelná akce, na které jsem hlavně ocenila fakt, že jsem po neskutečně dlouhé době mohla vidět některé své přátele ze Star Wars fandomu, a dát si s nimi pivko. A bylo to fajn, jak jinak. V Praze se zkrátka nedá nudit. Naštěstí.

- na bytě nám prasklo topení. Není to poprvé, co s ním máme problém, ovšem nyní je psí počasí a já jsem zimomřivé stvoření, pořád tu sedím zachumlaná v peřinách jako eskymák a zahřívám se o notebook. Konečně se mi hodí, že se tahle problematická věcička pořád přehřívá. Zítra by se na to měl přijít podívat nějaký instalatér... Heh, instalatér. Už to mám před očima, dokonalou scénu z béčkového porna. Zvonek, cvaknutí kliky u dveří, vchází urostlý mladík s rozhalenou košilí, v přiléhavých montérkách, a s krabicí nářadí pod paží. Drsným hlasem sexy dívce v negližé oznámí, že se jen jde podívat na tu závadu (aniž by řešil, že ona přijímá návštěvy jenom v prádle), a v příští chvíli ji povalí na zem a osouloží už na chodbě. Pak společně dojdou k místu poruchy, třeba k nefungující televizi, a on, když vidí, kolik práce jej ještě čeká, ji osouloží znovu. Poté zjistí, že televize byla pouze vytažená ze zásuvky, a z radosti, že nemusí pracovat, ji osouloží potřetí, tentokrát análně. Je mi naprosto jasný, že v mém případě nepřijde žádný urostlý smyslník s rozhalenou košilí a v přiléhavých montérkách, ale spíš nějaký nepříjemný pupkatý strejc s několikadenním strništěm na bradě, tak mi držte palce, aby mi to tu alespoň opravil, jinak doopravdy nastydnu.

- zvažuji všechna pro a proti, zda jet či nejet na Festival fantazie speciál, spolu s Tom-Miem, Bossi a Blairem. Nabídka je to lákavá, já cony miluju, a tenhle Chotěbořský jsem zatím ještě nikdy nenavštívila, navíc letos se tam bude slavit výročí deseti let Star Wars conování, jenže důvody, proč nejet, jsou taky docela závažné - například jsem totálně švorc. Ještě stále jsem nenapsala novou knihu..., a jak to vypadá, nejspíše ji nikdy ani nenapíšu, uvízla jsem na tak moc mrtvém bodě, že vidina dokončení mého nejnovějšího braku je ještě nedosažitelnější než božský Ewan McGregor v trenýrkách v mé koupelně. Ach jo.

- zase se mi tu hromadí obrázky. Po víkendu, kdy se snad zase dostanu ke scanneru, nejspíše udělám další update, tentokráte čistě s mými naivními omalovánkami. V poslední době mě nějak zase začaly bavit pastelky. Že by další renesance mé infantilnosti? Tak mi držte palce, ať si s tím vyhraju ještě chvíli, nějak se ty přednášky ve škole trávit musí ;).

By the way, nechce mi někdo nakreslit nějaký obrázkový dáreček? Docela bych brala nějaké to překvápko na zlepšení nálady...

PS: Taky se vám zdá, že je tenhle blogískový zápisek jenom o sexu...? :)