Mé pokusy

Proměny upírů - 3. část

   Poslední část mé absolventské práce o upírech je konečně zde. Vím, že to poměrně dost dlouho trvalo, ale musela jsem ji v lecčem zaktualizovat a také o něco málo rozšířit - a i přesto končíme už v roce 2010 (ačkoliv ruku na srdce, od té doby k natočení žádného výraznějšího upírského filmu beztak nedošlo...). Rovněž jsem byla nucena vyházet většinu citací, aby text působil svižnějším dojmem, a proto nyní moc a moc doufám, že se vám to bude všechno dobře číst. Aspoň trochu. Malinko. No tak!
   Tož enjoy a korky na tesáky, moje děti noci :).

Od akčního filmu k romantickému... až k zamilovaným upírům
   U
píři se, jak už jsem vám ukázala, sice za celou dobu notně měnili (a to nejen ze záporných postav v kladné, bojujících po boku lidí proti ostatním upírům), ale vždy oplývali jistým elitářstvím a strachem ze samoty. A právě proto, aby nezůstali na svůj věčný život sami, hledají si upíři mezi lidmi často svého životního partnera - jak lze vidět již v černobílém krátkometrážním filmu The Vampire z roku 1913.

Proměny upírů - 2. část

   Druhá část mého elaborátu o proměnách filmového upírství vás chronologicky provede skrze filmy, kde se upíři tak trochu mění z klasických hororových bytostí v dlouhé peleríně, v nichž působili jako synonymum zla a temnoty, ve tvory z psychologických filmů a z akčňáků, co dostáli výrazných změn jak po genderové, tak i po fyzické stránce. Ubrala jsem rovněž vysilujících citací z jiných knih, kterých se mi nakonec zdálo v minulém článku až až, a snad to bude čtení alespoň trochu stravitelnější. Enjoy.

Proměny upíří sexuality a genderu jako takového
   U
píři byli sice většinou představováni jako krvežíznivé bytosti, ale vždy šlo o heterosexuály, v každém filmu se objevovala postava muže s dlouhými tesáky, dravě toužícího po krásné ženě; nejen po její krvi, ale i jejím těle - v minulém článku zmiňovaný Dracula od F. F. Coppoly například v podobě vlkodlaka brutálně zneuctil panensky nevinnou Lucy na lavičce v parku, čímž si ji zcela podmanil.

Proměny upírů - 1. část

   Na základě mé absolventské práce Proměny upírů ve filmu: Od hraběte Orloka po Edwarda Cullena jsem měla před několika týdny přednášku v Ústřední knihovně v Praze. Následně jsem byla z několika stran žádána, abych ten text zveřejnila, tedy jak od lidí, co se na mou prezentaci nemohli dostat, tak i od těch, co tam byli a zřejmě jim mé vražedné tempo vyprávění přišlo příliš rychlé. Kromě toho jsem ale také vzhledem k omezenému časovému rozpětí přednášky nemohla říct všechno, o co bych se chtěla se svými posluchači podělit, a proto jsem se skutečně rozhodla nahodit to na web. Je toho hodně, hodlám to tedy rozdělit na několik částí, které sem dodám v rozmezí několika dní. Snad vás nebudu příliš nudit.
   Začneme totiž, jak se říká, od Adama. Nebo spíše od Draculy :).

A NA POČÁTKU BYLY... TESÁKY.

Jako dospělá

S jasně rudou rtěnkou
si připadám jako dospělá
maluju se v koupelně
jako děcko, co ukradlo
šminky mamince

S mými krepatými vlasy
si připadám jako rocker
ten z osmdesátých let
ale detaily nesedí
holím si podpaždí

Když poslouchám zvuky odvedle
připadám si jako voyer
usmiřování v divokým rytmu
sousedi souštají, aby zapomněli
na ranní hádky

Zabývám se sama sebou
jako někdo, kdo neví, co chce
tu rtěnku si sice smeju
ale pořád si připadám
jako blbec