Pochopit lež - kapitola 8

Uvědomovala jsem si, jak se asi bude Kane cítit, když za ním přijdu s dalším svým neúspěchem. Ale musela jsem za ním přiletět, musela. Šlo čistě o můj pocit, ale nebylo by to správné, kdybych mu předem nenahlásila svůj další krok. Sklonila jsem se před Mistrem a zašeptala jsem:

Pochopit lež - kapitola 7

Nejprve jsem s Anjainým návrhem uspořádat soukromou oslavu ani trochu nesouhlasil. To, že se má konat tak brzy po nevydařené svatbě, se mi nelíbilo. Ale princezna na tom skoro dětinsky trvala a přála si to, tvrdila mi, že je to její důkaz poddaným, že je vše v pořádku a nic se neděje, že válka s Uthurem nehrozí, ale že se ani k němu nepřipojí. Nebyl jsem pro, ale co se dalo dělat. Dokonce i Anakin se pro tento nápad nadchnul a přemlouval mne i on, a tak jsem nakonec musel dát princezně volnou ruku.

Pochopit lež - kapitola 6

Jedu tou nejvyšší možnou rychlostí. Cítím, jak se celý kluzák třese. Dlouho to nevydrží. Potom si budu gratulovat, když přežiju výbuch radon-ulzerů. A následnou ztrátu kontroly nad kluzákem, který se začne divokou rychlostí kutálet po okolí. To bych asi nepřežil, nemyslím si, že můj pokus spravit bezpečnostní pás vyšel. Mám ten samý kluzák, ve kterém jsem jel i minulý závod. Dává mi pocit jistoty, že to zvládnu, že když jsem jednou vyhrál, dokáži to i tentokrát, že … já vím, jsou to jen plané naděje, ale já chci vyhrát a udělám pro to cokoliv!

Pochopit lež - kapitola 5

„Motti, Motti,“ vzdychnu a posadím se co nejpohodlněji, čili zhroutím se na křeslo tak, že skoro ležím, s nohami vysoko na opěradle. Znechuceně potřesu hlavou a unaveným gestem si přejedu oči. „Tak mi už konečně něco řekni. Přestává mě to tu s tebou bavit, víš?“ řeknu mu káravě a vytáhnu čepel svého oblíbeného nože z jeho prstu. Joam Motti zaúpí a pokouší se zvednout ruku, která je však pevně připoutaná k opěradlu jeho křesla. Upře na mně svůj vyčerpaný pohled.

Pochopit lež - kapitola 4

„Netvař se tak trpitelsky, Anakine,“ napomenul jsem Anakina mírně, i když jsem přece jenom trošku jeho pocity chápal.
„Mistře …“ povzdechl si a potřásl hlavou. „Vůbec se mi tam nechce. Vždyť to bude příšerně nudné! Budeme v podstatě jen hlídat nějakýho namyšlenýho královskýho spratka a u toho umírat nudou, protože tyhle děti nic moc zajímavýho nedělají. Jenom spí, učí se vybranýmu chování, chvíli si hrají na vznešený a pak jdou zase spát. To není nic záživného …“
„Ten spratek, co pouze spí, je starší než ty,“ upozornil jsem ho s úsměvem.

Pochopit lež - kapitola 3

Jsem na Malastare teprve pět minut a už to tady nesnáším. Jen cestou od lodi do města mi bylo nabídnuto asi osm oplzlých návrhů. A mého skvělého Mistra Ryana to jen pobavilo! Smál se tomu tak dlouho, než ho rozbolelo břicho. Potom navrhl, že bychom měli zapadnout někam do baru a poptat se. Opravdu mě zajímá, jaké chce těm štamgastům pokládat dotazy, ale proč ne? Je na řadě, teď se budu bavit já. Nejistě ho následuji do pochybného podniku. Zarazila jsem se na prahu a polkla. Nikdy jsem neviděla tolik mimozemšťanů na jednom místě!

Pochopit lež - kapitola 2

Klesla jsem na zem. Jsem unavená, to ano, ale také jsem šťastná a spokojená sama se sebou. Deaktivovala jsem meč a položila ho vedle sebe. Neušlo mi, že je na mé ruce dlouhý šrám, který tam předtím nebyl a teď se na mé bílé kůži zvlášť vyjímal. Zdvihla jsem oči od svého poranění a poznamenala jsem: „Zase jste mě porazil, Mistře …! Nikdy vás nedokážu porazit …“ Kane se ke mně sklonil a prsty přejel ránu. Zaštípalo to.

Pochopit lež - kapitola 1

Než jsem se nadál, ocitl jsem se na zemi. Vyrazil jsem si dech a bolestivě narazil žebra. Nedbal jsem bolesti a prudce jsem se, ještě ležící, otočil a v ruce se mi objevil světelný meč, kterým jsem zablokoval nebezpečný výpad, který mne mohl zabít. Kde je Anakin? Blesklo mi hlavou, ale tentokrát jsem neměl čas se tím nějak hlouběji zabývat.

Poznat pravdu - kapitola 14

Prodlužující se stíny byly postupně proměněny v šero a později ve tmu. Vánek mi něžně vískal vlasy. Rozpustila jsem si copánky. Bez nich jsem se však cítila děsně nejistě, jako bych to už ani nebyla já. Přivřela jsem oči a nechala jsem se volně ovívat. Konečně klid. Proč však podobný klid nemám i v duši?! S blížící se nocí tuším, že se mne i tentokrát spánek netýká. Další bezesná noc, dlouhá, táhlá a temná, plná myšlenek, které ne a ne nalézt svůj účel a cíl. A zase se budu neustále převalovat na posteli, sem a tam, a v polospánku se sama sebe ptát, co mě čeká.

Poznat pravdu - kapitola 13

Obelstít štít bitevní lodi bylo o něco obtížnější. Vypozorovala jsem, že jej každé dvě hodiny na necelou čtvrt minutu vypínají. Těch deset vteřin by se mi mohlo hodit. Řekla bych, že s každou střídající se hlídkou se znovu obnovuje štít. Vyčkávala jsem. Skutečně, po těch dvou hodinách mé senzory zaznamenaly deaktivování štítu. Donutila jsem ubohý modul k té nejvyšší rychlosti. Ke svému údivu jsem zjistila, že štít byl nyní vypnut pouze na sedm vteřin. Málem jsem to ani nestihla. Sotva jsem vlétla do útrob lodi, těsně za mnou se aktivoval štít.

Stránky