12. prosince

   Miluji vánoční trhy. Nesnáším sice všechny ty davy mačkajících se nervózních lidí, ale horký svařák či punč v dlaních a zářící světélka vánočních stromečků všude okolo mi vždy okamžitě zlepší náladu. Má to prostě nějaké zvláštní kouzlo, které na mě náramně funguje :). V zahraničí jsem byla zatím pouze na dvojích trzích, jednou v německých Dráždanech a asi pětkrát v rakouské Vídni, ale vždycky to stálo za to. Obzvlášť v té Vídni. Hm, je to ironie, že preferuji zrovna Vídeň, když z Prahy mám Drážďany mnohem blíž, ale je tomu tak. 
    A o těch českých trzích hodlám psát někdy později, až bude více času - nyní mám plné ruce práce s cukrovím a plnou hlavu těšení se na epizodu 8, kterou navštívím zítra, gwaaah.

Vídeň
   Ve Vídni se netroškaří, Vídeň je plná trhů. Když jsem to tak počítala, prošla jsem si jich za ta léta už sedm a to ještě nebyly všechny. Já šla ale většinou po "mainstreamu", tedy alespoň letos. Největší jsou trhy u radnice, tedy Christkindlmarkt at the Rathausplatz, trhy u Karlskirche, Stephansdomu, Freyungu a u Schönbrunnu, svéráznými dílničkami zaplněný prostor mezi muzei u Museumquartier, zkrátka jinak tematické stánečky takřka na každém větším náměstí a u každé známější památky, a každé trhy mají své vlastní hrnečky na svařené víno či punč, které si pak za čtyři "éčka" můžete odnést domů jako suvenýr. Vzhledem k rozmanitosti nejspíš nikoho nepřekvapí, že na jedněch trzích jsou čistě stánky a všude to šustí euro bankovkami, zatímco dalším vévodí velká vánoční vesnička, což znamená, že třeba přímo před kostelem Karlskirche je plácek plný voňavé slámy, ve které kromě dětí dovádějí i kozy, ovečky a dokonce jsem zahlédla i malého čuníka. A o kus dál je v muzejní čtvrti streetové umění a v tom všem zmatku si dospělí dopřávají "zimní závod" s autíčky na dálkové ovládání. Vánoční vesničky jsou tu dokonce tři, jedna u barokního zámku Belvedere, druhá na náměstí Maria-Theresien-Platzu, a třetí v univerzitním kampusu na parkovišti bývalé vídeňské nemocnice.
   V této rakouské metropoli se trhy otevřely veřejnosti již 17. listopadu, a jako první byly samozřejmě ty u Rathausu (vánoční stromeček se však rozsvěcí až na první advent, proto jsem ho letos neviděla - ale jak vypadal loni se můžete mrknout tady :) ). Zde je připraveno pro dychtivé návštěvníky více než 150 stánků s nejrozmanitějším vánočním zbožím a nejrůznějšími mlskami. Ze všech stran hrají koledy a ty nejvlezlejší si pak budete pobrukovat po zbytek dne. Do trhu proniknete takzvanou "Andělskou branou" kolem pozoruhodně nazdobených (bezlistých) stromů s nejrůznějším podsvícením, díky čemuž působí trochu jako vystřižené z filmů Tima Burtona. A to jsem se ještě ani nezmínila o nádherně nazdobených ulicích, které září, až oči přecházejí!
   Nevýhodou je nejen vysoký počet návštěvníků, ale i všudypřítomná čeština a slovenština - měla jsem pocit, jako kdybych byla v Praze, ne ve Vídni :). Je to prostě příliš blízko. Jediná skvrna na jinak překrásných adventních trzích.

            

Drážďany
 
  Oproti Vídni byly Drážďany daleko průchodnější - a nejenom proto, že je v tomhle městě trhů rovnou jedenáct, tedy podobně jako ve Vídni na každém náměstí :). Hlavní, takzvaný "Štrýclmarkt" (tedy Striezelmarkt) je pak na Altmarktu a najdete tu celkem 233 stánků, ve kterých se dají zakoupit kromě svařáku a slaďoučkých štol i třeba foukané ozdoby ze skla a dřeva či plavenská krajka. A přitom nikde žádné nekonečné fronty! Navíc je každá boudička nazdobená zcela jiným stylem, na jedné jsou například lední medvídci, co jezdí na saních, na druhé je Weihnachtsmann, který se hýbe, z vedlejšího vývěsního štítu na vás shlíží celá armáda trpaslíků... každý pes, jiná ves, a přesto to nějakým záhadným způsobem funguje a nechává vás to stát v němém úžasu :). 
   Jde navíc o nejstarší vánoční trh v Německu, koná se zde - údajně - již přes 580 let. Já zde byla předloni a zcela mne ohromila 14,61 metrů vysoká krušnohorská pyramida, která se točí přímo na náměstí a připomíná takové ty svíčkami "poháněné" cinkací stromečky. Navštěvované jsou zde také pravidelné slavnostní bohoslužby v kostele Kreuzkirche, při kterých zpívá drážďanský chlapecký sbor Kreuzchor - a pozor, vstup na tyto akce zdarma. K tomu všemu je nutno připočíst ještě kouzelnou pohádkovou atmosféru, co si vychutnáte při popíjení glühwein a glühbier (tedy svařeného vína a svařeného piva) ze stylového drážďanského hrnečku (který jsem si hrdě odvezla do Prahy ;) ), pošmáknete si rovněž na bratwurstu, a kdo chce, ať se projede na kolotoči, ze kterého máte nádherný výhled na tržiště i celé Drážďany. Věřte mi, je to nepopsatelné a musí se to zažít, fotky bohužel nic moc nevypovídají :(.
   Mimochodem, výlet do Drážďan se dá spojit s návštěvou Moritzburgu, což je ten zámek, kde se natáčely Tři oříšky pro Popelku, a kde je rozsáhlá expozice týkající se téhle nádherné pohádky. To je také moc krásný zážitek, vřele doporučuji ;).