3. prosince

   Na rozdíl od Grinche, který chtěl Vánoce ukrást proto, aby je všem ostatním zkazil, kostlivec Jack to myslel úplně jinak. Otrávený každoročním halloweenským veselím, kterého byl nejmenovaným králem, je chtěl pro ostatní tak trochu... obohatit, a zapojil do toho všechny své známé z městečka Halloweentown. Nutno však podotknout, že jeho kamarádi a kolegové na poli strašení nemají o duchu Vánoc sebemenší ponětí a pojmou svátky klidu a míru daleko morbidněji...

   Jack Skellington je po krk ve stereotypu. Na rozdíl od všech ostatních strašidel a netvorů z halloweenského městečka ho už nebaví rok co rok vymýšlet nové způsoby, jak vyděsit děti i dospělé, a proto se po jednom obzvlášť povedeném svátku všech svatých radši odebere do lesa rozjímat ve své depresi, aby měl od všech klid. Místo toho však narazí na podivný palouček, kde jsou symboly všech svátků, od Velikonoc až po Den díkuvzdání. Nejvíce ho však zaujme obrázek vánočního stromečku, a než se vzpamatuje, je v Christmastownu, kde je pořád sníh, spousta milých a usmívajících se skřítků a taky Santa Claus. Jack je nadšený, tohle je něco úplně jiného, než na co je z ponurého Halloweentownu zvyklý - samé barvy, světýlka, koledy!
   Do svého města se vrací s novou chutí do (ne)života a úžasným nápadem: co kdyby si letos zahrál na Santu on? Snaží se představit svým přátelům Vánoce a jejich zvyky, třeba dávání dárků, ti to však nechápou. Proč třeba dávat na krb punčochu, když v ní není hnijící noha? Až později Jacka napadne jediný způsob, jak je zaujmout a vše jim přiblížit - Santu Clause popíše jako hrozivého a démonického Satana Kalouse - a všichni jsou nadšeni. Pustí se tedy do výroby hraček, které chňapají a kousají, unesou Santu Clause, aby jim nepřekážel, a nikdo, vůbec nikdo si nevšímá varování hadrové panenky Sally. Ta je totiž do Jacka tajně zamilovaná a jako jediná má v tomhle blázinci rozum. Její pokus zmařit odlet strašidelných saní tažených kostlivými soby umělou mlhou však zhatí Jackův psí miláček se zářícím nosem, a hrůzostrašná postavička v červeném kabátku se vydává na svou misi. Je však nad slunce jasné, že tohle nejsou Vánoce, na které by byli lidé zvyklí, a že se jim to nebude ani trochu líbit...

   Inspirací pro film The Nightmare Before Christmas z roku 1993 (který se v českém překladu jmenuje Ukradené Vánoce) byla Timu Burtonovi údajně návštěva obchodního domu, kde byla zrovna nahrazována halloweenská výzdoba tou vánoční. Okouzlen touto podívanou tedy napsal velice originální scénář, kterého se však jeho domovské studio Disney zaleklo - byl příliš morbidní. Nechtělo tedy film ani produkovat a radši ho předalo dceřinému studiu Touchstone Pictures. Výsledný snímek nakonec neměl ani patřičný merchandising a v den premiéry byl v USA nasazen pouze do čtyř set kin (ačkoliv obvyklý počet byly tehdy v roce 1993 dva tisíce). Merchandising se však pilně a s velkým úspěchem dohání v následujících letech, Jack Skellington se stal emo ikonou a málokdy dnes potkáte černovlasé depresivní stvoření s patkou přes oko, které by nemělo alespoň přívěsek nebo tašku s motivem z The Nightmare Before Christmas :).
   Režie celého snímku se ujal prakticky neznámý režisér Henry Selick, který do té doby natáčel pouze krátké spoty pro MTV, a ten se ocitl ve velmi nevděčné pozici - veškeré zásluhy se připisují Timu Burtonovi, i když to byl Selick, kdo si tento náročný loutkový film vymazlil. Jenže co se dá dělat, Ukradené Vánoce obsahují všechny typické burtonovské prvky - psychicky nevyrovnaného hlavního hrdinu, jeho nemrtvého mazlíčka (duch pejska jménem Zero s čumákem jako Rudolf), oddanou dívku po jeho boku a celou plejádu bizarně roztomilých postaviček. A to jsem ještě vůbec nezmínila jeden důležitý detail - a to ten, že je tenhle film vlastně muzikál. Hudbu mu dělal Burtonův "dvorní skladatel" Danny Elfman, a dokonce nazpíval pro snímek celou řadu postav (včetně hlavního hrdiny, jehož dabér Chris Sarandon měl sice charismatický hlas, ale údajně neuměl ani trochu zpívat).
   Písničky jsou to velice povedené, mají snadno zapamatovatelnou melodii i text, který se vám uhnízdí v hlavě a bude tam znít stále dokola (což se mi stává hlavně v případě mých nejoblíbenějších skladeb This Is Halloween a What's This). Jsou dokonce tak populární, že v roce 2008 vyšlo album nazvané The Nightmare Before Christmas Revisited, které (dle očekávání ;) ) obsahuje písničky z The Nightmare Before Christmas přezpívané známými rockovými a metalovými zpěváky. Například výše zmíněné This Is Halloween zní v podání Marilyna Mansona skutečně krásně děsivě, zatímco jinak dynamické What's This je od zpěvačky Lacey Mosley z kapely Flyleaf neskutečně ukňourané. Ale je jen na vás, které verzi dáváte přednost :).
   Stejně jako Phillip J. Fry na jednom moc povedeném "meme" obrázku, ani já nevím, zda mám radši tenhle film pro jeho halloweenskou atmosféru... nebo pro tu vánoční. Obě se totiž prolínají a neuvěřitelným způsobem spolu fungují. Scény, v nichž třeba obludky z Halloweentownu svérázně vyrábějí dárky, či ty, ve kterých právě tyhle vypečené balíčky pak vybalují děti, jsou totiž kouzelné. Vždyť kdo by čekal, že na něj zaútočí třeba dřevěná kačenka? :) Takže letos si dávejte velký pozor, až budete vybalovat! Nikdy nevíte, zda vám náhodou místo Ježíška nedonesl dárky Jack Skellington.