Perníčkové šílenství

Každoroční pečení perníčků je u nás doma jakousi rodinnou tradicí.  Bez jejich vůně by prostě nemohly správně začít Vánoce! Činnosti máme už po mnoho let rozdělené, jelikož se nám tento styl osvědčil. Mamka dělá těsto, pak společně pečeme, poté já zdobím, a nakonec společně lepíme. Pokaždé vznikne perníková… no, já tomu původně říkávala perníková obluda, ať už z toho nakonec vzniklo cokoliv ;), později jsem to překřtila na perníkovou architekturu, jelikož […]

Číst více

…a tak jsem si zničila (společenský) život.

   Adoptovala jsem totiž štěňátko z Občanského sdružení na ochranu zvířat s poetickým názvem Toulavé Tlapky. Jsem děsně impulzivní člověk a z minuty na minutu se tak můj život obrátil o sto osmdesát stupňů. Anebo možná o víc :). Pravda, už dlouho jsem koketovala s myšlenkou pořídit si v Praze čtyřnohého kamaráda, hrozně mi tu chybí mí psí bráškové a občasné výlety do domácích končin mi usínání s prsty zabořenými […]

Číst více

Ohlédnutí za (ne)vztahem

Pořád si to pamatuju. Vyšly jsme ven, foukal vítr, bylo hnusně a tys voněla jako jablko. Něčeho sis všimla, něco tě na ulici zaujalo, oznámilas mi to a zasmála ses. Já se nesmála. Vlastně jsem ani nevěděla, cos říkala. Celou dobu jsem se jen dívala na tebe, neposlouchala tě a myslela na jablka. Nikdo nic neříkal, ani tys pak už nic neříkala, a já myslím, že to bylo dobře. A […]

Číst více