Milý deníčku!
Než bude léto (a že už nám klepe na dveře…), řekla jsem si, že budu důsledná a spáchám zase nějaké rychlé shrnutí, co je u mě nového. Naposledy jsem sem psala po Vánocích, takže… hmmm, stalo se toho hodně a vlastně nic. Kdo sleduje nějaký z mých dvou instagramů, ať už geekovský, nebo ten „civilní“, jistě ví, ale když to shrnu…
Dohnala jsem svůj sněhový deficit lyžovačkou v Harrachově, kde jsem si dala pořádně do těla a protáhla své zlenivělé kosti na svahu, jelikož jsme měli opravdu obrovské štěstí na ideální sněhové podmínky. Taky jsem si odpočinula v bazénu a ve vířivce, po mnoha letech si znovu zahrála biliár, rozněžňovala se nad rodinkou jelenů, co nám ráno chodila za oknem, a jásala nad každým, skutečně každým nádherně pocukrovaným stromečkem. Obdivuji své společníky, že mne za to nevyváleli v první závěji :D.
Na poslední chvíli jsem stihla výstavu Harryho Pottera ve Vídni, jenom pár dní předtím, než skončila. Nebyl to špatný zážitek. Z nástupiště 9 a 3/4 jsem se dostala do Bradavic, prohlédla si kostýmy a kouzelnické hůlky, poseděla v Hagridově boudě, bojovala s bubákem, pozlobila mandragory, přenášedlem se přesunula do Prasinek, poseděla u profesorky Umbridgeové, vlezla si do kufru… Nebylo to špatné, jenže pár let zpátky jsem byla na obdobné výstavě v Berlíně a tam toho bylo na obdivování mnohem více. Tak jsem měla srovnání. Nesplněným snem mi tedy zůstává londýnská expozice. Snad jednou… snad jednou.
Byly Velikonoce, které jsem si, byť trochu s předstihem, užila se svou psí smečkou.
Navštívila jsem v Anglii, (nejenom) kvůli Star Wars Celebration. Na výstavu Harryho Pottera jsem se bohužel nedostala… A ani mi nevyšla plánovaná návštěva divadla, na kterou jsem těšila. Přesto jsem se však nenudila.
Pobyla jsem na Comic Conu Prague, kde jsem, tak jako loňské roky, pomáhala kamarádce Bossi s cosplay soutěží. Letos se nám přihlásilo více než dvojnásobek soutěžících, co se dalo na jevišti zvládnout, ti, co „postoupili“ do užšího kola a pak i před diváky, byli všichni úžasní, a kdyby záleželo na mě, cenu bych dala snad každému. Přesto měla soutěž hodně nepříjemnou dohru, hořký bonbon, který jsem ještě doteď nedokázala řádně strávit, a proto o tom nic moc navíc psát nechci. Přesto jsem si tuhle akci užila s přáteli a to je pro mě nejdůležitější. S nimi se i ty hejty dají lépe snést.
A taky jsem se znovu aktivně zapojila do akcí Lion Base, což je česká odnož celosvětové kostýmové organizace Rebel Legion. Po koronavirové pandemii to chvíli trvalo, než jsme se znovu vrátili do sedel – jen byla škoda, že se letos nekonal kdysi už skoro tradiční Star Wars den v Holešovicích. Bylo by to ale hned po Celebration a po Comic-Conu a bohužel to tak už bývá, že jeden měsíc nevíte, kam dřív skočit, další se kopete o zádele nudou. Místo toho jsem se ale třeba zúčastnila skvělé akce v LEGO obchodě nebo návštěvy dětského oddělení v nemocnici, což byl pro mne tak silný zážitek, že jsem se z toho potřebovala trošku vypsat.
Kromě toho jsem se letos zařekla, že budu více cestovat po krásách naší republiky, navštěvovat hrady a zámky, a už jsem s tím také začala. Prozatím jsem stihla jenom Bítov, Karlštejn, Roštejn a Vranov, třeba s bráchou a švagrovou nebo s kamarádkou. Na to, že je už červen, to je nic moc skóre, ale je to aspoň něco. Když jsem byla malá, naši nás „tahali“ na spoustu takových míst, a já si z toho dnes samozřejmě nic nepamatuji, pouze krásný pocit u toho, že jsme byli na fajn výletě :). A protože mám výlety ráda pořád, chci si mnohá ta místa oživit. Kromě toho, hrady a zámky mne děsně inspirují. Pokud se mi někdy podaří dopsat knihu, kterou mám rozepsanou a odloženou stranou už po několik let, bude se odehrávat na (strašidelném?) zámku.
Pac a pusu, San
Červen 2023